| |
|
 |
Oko před škodlivými vlivy z okolí chrání tkáně: spojivka, rohovka, skléra, oční víčka.
Spojivka: průhledná, dobře prokrvená sliznice. Sahá od okraje rohovky přes přední skléru a vnitřní stranu víček až k okrajům víček. Protože jsou cévní stěny průsvitné, je krev ve velkých cévách před bílou sklérou dobře vidět.
|
Rohovka: je do skléry zasazena jako hodinkové sklíčko, velmi stabilně a bez cév. Vyživuje jí tekutina v oku, slzná tekutina a na jejím okraji cévy.
Skléra: bílá, pevná vazivová tkáň, která vepředu přechází do rohovky a jejíž cévy nejsou vidět.
Oční víčka: chrupavka a svaly, které jsou z vnitřní strany potažené spojivkou a z vnější strany tenkou, dobře prokrvenou kůží víčka.
Tyto tkáně neustále a neznatelně zabraňují různým poškozením, která mohou vzniknout např. vlivem životního prostředí, cizích těles nebo choroboplodných zárodků. Silnější podněty a dráždění nejprve posilují obranu. Vytvoří se více slzné kapaliny, oko ve větší míře slzí, teče také z nosu. Nucení k mrkání a mžourání se projevuje častěji. Potom se rozšíří cévy tak, aby mohly přivádět více buněk a látek na obranu a aby odstranily škodlivé látky, tím spojivka zrudne. Nakonec dochází k zánětu: z cév vystupuje stále více tekutiny, tkáň se zduří a funkce je porušena. Pokud jsou smyslové receptory podrážděny zánětovými látkami, vzniká bolest v očích, svědění, pálení a nebo tlak. Sekretem je odstraňován škodlivý materiál. Někdy se kvůli korekci vytvoří nové cévy a vazivová tkáň. Jakmile zánět odezní, tyto cévy zmizí.
|
|
|
