| |
Naše oči jsou proti pronikání původců nemocí dobře chráněny. Reflexní zavření víčka nebo řasy zabrání proniknutí hrubších částic. Mrkání a slzy odstraňují cizí tělesa z povrchu oka. Slzní tekutina kromě toho obsahuje ochranné látky proti zárodkům a hlen, který cizí těleso obklopí a dopraví pryč. Povrch oka zárodky odpuzuje a uvnitř oka jsou buňky a látky našeho obranného systému. Někdy se stane, že se tyto mechanismy přetíží, například při poranění nebo při výskytu agresivních choroboplodných zárodků (zejména virů). Tyto zárodky pak pronikají do spojivek a obrana se zintenzívní: oko slzí, teče z nosu, častější mrkání. Cévy se rozšíří, aby dopravily více buněk a látek k obraně a aby odstranily škodliviny, spojivky zrudnou. Nakonec dochází k zánětu. Z cév vytéká větší množství tekutiny, tkáň zduří a její funkce je narušena. Zánětlivé látky dráždí smyslové receptory, vzniká bolest, pálení nebo tlak. Sekrecí odcházejí škodlivé látky. Později se může při obnově vytvořit spojivková tkáň, na spojivce se vytvoří jizvy.
|
|
|
