| |
|
 |
Slzný film se u suchého oka ztenčuje nebo je nestabilní. Vyskytují se tu suchá místa a oční víčka nekloužou po oku správným způsobem. Na to s velikou citlivostí reaguje především rohovka, dobře zásobená nervy. Potíže jsou zpočátku jen nepatrné, avšak s postupujícím onemocněním jsou stále intenzivnější:
- pocit cizího tělesa, např. řasy nebo písku v oku
- pocit tlaku, který vede až k bolestem hlavy
- pálení v oku
- světloplachost
- slzení: suchá místa dráždí slznou žlázu
- pocit suchosti v oku
- obtížné otevírání očních víček, olovnatá víčka, tuhé pohybování očními víčky
- zhoršené vidění
- neschopnost produkce slz – nemožnost plakat
- zarudnutí, především kolem víčkové štěrbiny
- sekrece - gumovitá nebo lepkavá nitka
|
Někteří pacienti si stěžují na zvýšenou produkci slz, zejména při větrném počasí a v uzavřených prostorách. Kromě poruchy toku slz může současně docházet ke změnám v jednotlivých vrstvách slzného filmu, zejména k redukci lipidové vrstvy. To má za následek zvýšení obsahu ve vodné vrstvě, které se projeví přetékáním slz přes okraje víček. Rohovka a spojivka trpí v důsledku tohoto stavu nedostatkem vlhkosti, tj. dochází ke vzniku stavu označovaného jako suché oko (syndrom suchého oka). Některé subjektivní obtíže provázející suché oko mohou mít i pacienti s alergií a je nutné tato dvě zcela odlišná onemocnění od sebe odlišit. V případě alergií patří mezi hlavní potíže otoky a svědění spojivky, někdy i víček. Alergické potíže mají často sezónní charakter (jaro, léto).
|
|
|